galeriedírkové komorypinholedesignerodkazykdo jsem
Dírková komora - fotografie, informace, PinholeDesigner, ...


 


Foto Jaroslav Šimek.

 

DÍRKOVÝ ZVĚTŠOVACÍ PŘÍSTROJ

Před časem mě v antikvariátu zaujala kniha Fotografické postupy z roku 1972. Jaroslav Šimek v ní popisuje přes sto fotografických technik, kterými lze dosáhnout zajímavých obrazových efektů. Dnes, v době počítačů, se zdá neuvěřitelné, jakých výsledků je možné docílit pomocí běžných fotografických postupů.

Největší překvapení mě ale čekalo doma, když jsem procházel jednotlivé návody. Našel jsem mezi nimi kapitolu Dírkový zvětšovací přístroj! Popisuje, jak nevšedním tvůrčím způsobem využít známý princip dírkové komory při zvětšování negativu.

Zde je tedy text této kapitoly a reprodukce fotografie ilustrující použití zmíněné techniky. Vynechal jsem příliš komplikovaný popis volby optimálního průměru dírky, který nemá pro tuto metodu zásadnější význam.

Dírkový zvětšovací přístroj je obdobou dírkové komory v negativní technice. Je známo, že můžeme pořizovat záběry na citlivý fotografický materiál bez objektivu, tak jak se před mnoha lety v počátcích fotografie používala camera obscura. Taková komora má na přední stěně místo objektivu kousek tenkého materiálu, nejčastěji je to kousek kovové fólie, ve které je nepatrný otvor. [...]

Dírkový zvětšovací přístroj můžeme použít pro zvětšení negativu, který byl pořízen fotografickým aparátem. Ze zvětšovacího přístroje vyšroubujeme objektiv a místo něho zasuneme do otvoru kruhově vystřižený kartón. Kartón musí doléhat do krajů kroužku, aby kolem nepronikalo světlo. Do kartónu vyřízneme malý obdélníkový otvor. Na otvor přiložíme kovovou fólii (můžeme použít nepomačkaný alobal), ve které jsme propíchli jehlou otvory. Kolik otvorů propíchneme, tolikrát se nám promítne kresba negativu. Na ukázce je zvětšenina pořízená z negativu 6 x 6 cm. Protože se obraz zmnoží, nemůžeme dost dobře použít negativ s kresbou v celé ploše, např. záběr krajiny apod. Nejvhodnější je negativ, na kterém je jen jeden menší objekt na neutrálním pozadí. V kovové fólii byly tři otvory o průměru 0,3 mm v jedné linii ve vzdálenosti 2 mm. Vzdálenost fólie od negativu byla 10 cm, vzdálenost fotopapíru od fólie byla 32,5 cm. Natáčením vložky s otvory se mění směr prolínání kresby.

Jaroslav Šimek: Fotografické postupy, Práce, Praha 1972